Jdi na obsah Jdi na menu
 


Moji ptáčkové

Aktuálně mám celkem osm ptáčků: dva kakariki rudočelé, dvě andulky a čtyři zebřičky. 

 

Ptačí historie

Nevím, kde se ve mně vzala láska k ptactvu, ale jisté je, že má kořeny v mém útlém dětství. Odjakživa mě ptáci fascinovali a hlavně se mi líbilo jejich opeření. Představovala jsem si, jak je asi hebké, sbírala jsem sojčí peříčka, u babičky jsem se společně se svou sestrou bavila ochočováním slepic. Vzpomněla bych si i na jejich jména: Kleopatra, Pipka, Holá hlava, Bělinka, Máňa, ...

 

Jenže to mi nestačilo. Chtěla jsem mít svého vlastního mazlíčka. Provedla jsem i pár neplech, jen abych mohla mít svého vysněného papouška. A nakonec mi ho rodiče dovolili. Bylo mi snad jedenáct let. Vyhlídla jsem si krásnou rozelu penantovu, ale když jsme i s přenoskou přišli do zverimexu, rozela už byla prodaná a zbyla po ní jen nevyčištěná klícka... a mně zbyly oči pro pláč.

 

Kousek od prázdné klece však poskakovali zvláštní žlutočervení papoušci. Rodičům se zamlouvali, ale já stále myslela na svou rozelku. Oběhli jsme všechny zverimexy ve městě, rozelu však nikde neprodávali. A tehdy jsem se rozhodla: nechci jít domů s prázdnou! Dala jsem na rodiče a vrátili jsme se do prvního obchodu. Na cedulce u těch žluťáků byl nápis KAKARIKI 600,-. V životě jsme o "kikiriký" neslyšela, přesto jsem si jednoho z nich naprosto zamilovala. Ptáčka s veselým pohledem, který mi svýma očima říkal: "vem si mě domů, budu ti přítelem po celý svůj ptačí život." A taky že byl. Tedy byla. Samička, kterou jsem pojmenovala "Sára". Sára, která mi byla přítelem po celý svůj ptačí život.

 

Sára

dsc04785_1.jpg

koupena: 21.9.2006

† 28.5.2016 (téměř 10 let)

Pokud byste chtěli vidět prototyp nevinného tvorečka, pak byste museli potkat Sáru. Tuto papoušici jsem si ochočila během pár dnů. Ale protože jsem v té době byla dítětem školou povinným, začala nám Sára časem smutnit. Proto jsme jí brzy přikoupili kakaričího kamaráda, kterému jsme dali jméno Ota.

 

Ota

Fiona

Wifi

Filja

AC

DC

Amy

Penny

Sheldon

Ozzy